Ježíškova vnoučata obdarovávala i v našem domově

„Žádné „my“ mne nespasí, nedal-li jsem „já“ alespoň cibuli almužnou… „já“ je zároveň slovo svědomí i slovo činu.“ Karel Čapek

I letos našli klienti našeho domova pod vánočním stromečkem dárky od Ježíškových vnoučat. Pro ty, co o tomto projektu ještě neslyšeli: Tento projekt Českého rozhlasu propojuje seniory z domovů, kteří si k Vánocům mohou něco přát a dárce (Ježíškovo vnouče), který přání splní a dárek doručí.

Přání, která jsem posílala pomocí internetu k Ježíškovým vnoučatům, byla více i méně skromná: kosmetika, předplatné oblíbeného časopisu, zrcátko a hřeben, kalhoty, slivovice, fén, mikrovlnka, holicí strojek, rádio, kniha, hodinky… Všechna přání našich klientů velmi brzy našla ochotného dárce a tak všichni našli pod stromečkem to, po čem toužili.

Pro mě byly největším dárkem telefonáty s jednotlivými dárci – Ježíškovými vnoučaty. Na druhém konci se vždy ozvali milí a příjemní lidé. Často se ptali, co ještě navíc mohou do balíčku přidat, aby udělali ještě větší radost. Někteří přijeli osobně i s dětmi a my si pak s kolegy jen šuškali: „Viděli jste pana P., jak zářil, když mu ty děti donesly dárky? Takhle moc mluvit a usmívat se jsme ho neviděli za celou dobu, co je tady…“

Ježíškova vnoučata jsou živoucím důkazem toho, že to se světem není tak špatné, jak se nám mnohá média snaží namluvit. To proto, že navzdory blbé náladě, všudypřítomného stresu či neustálého pocitu nedostatku jdou a dělají tento svět lepším pro nás pro všechny. A za to jim patří velký dík.

Jitka Bajzová, DiS., sociální pracovnice