Vánoční zamyšlení

Velké křesťanské svátky se odehrávají vždy v noci. Vánoce jsou toho příkladem. Malé dítě Ježíš se narodilo v městě Betlémě právě v noci. Temnou oblohu v tu chvíli rozzářila hvězda, která dávala tušit velkou naději pro budoucnost.

Temnota noci může být děsivá a zoufalá. Nebo naopak tajemná a nadějná, pokud pozvedneme oči a uvidíme zář hvězd.

Vypůjčím si myšlenku opata Prokopa Siostrzonka. Jednou hovořil o tom, že i náš život se někdy odehrává jakoby ve tmě, že přijdou chvíle, kdy nevíme, co chceme, kam jdeme, proč se nám něco děje. Přitom zapomínáme na důležitý paradox. Za jasných slunečních dní vidíme z vrcholků hor maximálně na vzdálenost několika kilometrů. Ale když se setmí a na noční obloze pozorujeme hvězdy, tak vidíme nesrovnatelně dál, na vzdálenost několika desítek, možná i stovek světelných roků. A tak je to vlastně i v našem životě. V temných chvílích vidíme všechno v jiné perspektivě a můžeme dohlédnout dál. 

Přejeme vám láskyplné Vánoce, během kterých alespoň na chvíli uvidíte hvězdnou oblohu a pocítíte naději, že vše ve vašem životě má smysl.

Tereza Olejníková, pastorační asistent