PĚT STATEČNÝCH

Jednoho krásného sobotního rána, kdy už vzduch voní podzimem a hřiby, se pět statečných a neohrožených zástupkyň Charity vydalo na důležitou misi – reprezentaci organizace na tradičním fotbalovém turnaji na Prostřední Bečvě.

Pravda, ambice jsme měly přiměřené svému stavu, věku a kondici – neudělat ostudu a přežít ve zdraví. Přesto jsme byly odhodlány podat vrcholné výkony a dosáhnout co nejlepšího výsledku. Na pomoc jsme si proto přivezly zkušené posily v podobě dvou rodinných příslušníků mužského pohlaví, abychom uhájily svoji svatyni co možná nejdéle a obdržely co nejméně branek.

Při nástupu jsme byly bouřlivě uvítány jako černý kůň turnaje a reprezentantky sociální sféry, a rozlosovány   do skupiny pěti týmů přiměřené výkonnostní třídy.

Nastoupily jsme hned k prvnímu zápasu celého turnaje, a soustředěným výkonem se nám podařilo dostat pouze tři góly! Tento nastavený standard jsme udržely téměř až do závěrečných bojů v základní skupině, přičemž jsme s každým dalším zápasem zvyšovaly počet branek, vstřelených do sítě soupeřů. Tento trend nám trochu pokazil až poslední zápas, ve kterém jsme dostaly branky čtyři, a vstřelily pouze jednu…

Ve vrcholném výkonu nám bránila jen obava, abychom drobné, ale velice mrštné, rychlé a šikovné hráče soupeřů nechtěně nevyřadily ze hry například zašlápnutím, přeražením kotníku nebo bodyčekem…

A tak jsme s vypětím všech sil, zbylých po náročném pracovním týdnu, a po mimořádně obětavých a přímo špičkových výkonech uhájily poslední místo, a po zápasech 0:3, 1:3, 2:3 a 1:4 jsme zůstaly v základní skupině a nepostoupily do finálových bojů.

Přesto jsme podaly sympatický výkon, za což jsme obdržely cenu útěchy v podobě XXL balení Rychlých špuntů, a vysloužily jsme si všeobecnou podporu i sympatie publika. Za všechny citujme alespoň: „Já fandím Charitě!“, „Cha-ri-ta, do-to-ho“, nebo úžasně dojemný projev přízně od statečného soupeřova brankáře po skončení posledního zápasu: „To je škoda, že jste nevyhráli, ale NEVADÍ!“…

Takže… děkujeme organizátorům za pozvání a za skvělou organizaci celé akce (nechyběla ani dobře zásobená občerstvovací stanice), moc jsme si to všechny užily, jsme rády, že jsme se turnaje zúčastnily,           a hlavně – svůj vytyčený cíl jsme bezezbytku splnily: ostudu jsme neudělaly a přežily jsme to ve                zdraví (ba i soupeři odešli nezraněni)! :o)

Odteď tedy začínáme pilně trénovat, sehrávat se a za rok se těšíme na další turnaj. Soupeři, třeste se!!!