Šalplachta: Jíme 50x více cukru než naše babičky. Asi tolikrát se zvýšil výskyt Alzheimera

Ve čtvrtek 10. 10. 2019 se v prostorách freskového sálu na zámku Žerotínů uskutečnila přednáška týkající se prokázaných souvislostí mezi stresem, mozkem, imunitou, trávicím traktem a střevními bakteriemi. Přednášel psychoterapeut Michal Šalplachta.

Akci pod názvem Strava, mikrobiom a duševní zdraví, uspořádala Sociální rehabilitace Amika v rámci Dnů duševního zdraví a pod záštitou Charity Valašské Meziříčí. Více než dvouhodinové přednášky se zúčastnilo asi dvacet posluchačů.

Přednášku zahájil Radek Kutáč, vedoucí služby Sociální rehabilitace Amika. „Snažíme se lidi, kteří mají zkušenost s duševním onemocněním, podpořit v tom, aby mohli žít kvalitní a plnohodnotný život. Podporujeme je například při hledání zaměstnání, při samostatném bydlení nebo při nalezení smysluplného trávení volného času. V neposlední řadě se snažíme lidi s duševním onemocněním podpořit v tom, aby byli schopni navázat a udržet kontakty s dalšími lidmi,“ řekl přítomným Kutáč s tím, že služba je poskytována zdarma, a to jak ambulantní formou, tak i v domácím prostředí klientů.

Mikrobiom ovlivňuje vývoj mozku, naši náladu i duševní zdraví

Následně předal slovo psychoterapeutovi, supervizorovi a lektorovi Michalu Šalplachtovi. „Poté co, bylo před deseti lety ukončeno mapování lidského genu, se zaměřili výzkumné laboratoře na náhradní cíl - zmapovat lidský mikrobiom. Mikrobiom je tvořen bakteriemi, viry, kvasinkami i parazity, které sídlí na povrchu lidského těla a uvnitř našich střev. Výzkum začal ukazovat nečekané souvislosti a přinesl revoluci do mnohých oblastí medicíny včetně vlivu na duševní zdraví,“ uvedl Šalplachta.

Poukázal na prokázané souvislosti mezi stresem, mozkem, imunitou, trávicím traktem a střevními bakteriemi. „Mikrobiom ovlivňuje vývoj mozku, naši náladu i duševní zdraví. Naopak stres a strava ovlivňují náš mikrobiom. Narušení rovnováhy mezi naším tělem a mikrobiomem se podílí na vzniku duševních nemocí jako je deprese, schizofrenie či Alzheimerova choroba,“ vysvětlil psychoterapeut.

„Mnoho jídel, které jíme, zvyšuje hladinu glukózy. Poté dochází k chronickému zvýšení inzulinu, což postupně vede k hypoglykemii. Mozkové buňky pak zažijí šok. To vyvolává úzkost u člověka, který se chce znovu najíst. Nají se a prudce se zvýší hladina glukózy,“ prohlásil také Šalplachta. Proto se podle něj doporučuje jíst menší porce víckrát denně. „Jíme 50x více cukru než naše babičky a dědečkové. Asi tolikrát se zvýšil výskyt Alzheimera,“ doplnil.

Sociální rehabilitace Amika dlouhodobě usiluje o redukci a odstraňování negativních či poškozujících hodnocení duševně nemocných, čímž přispívá ke zvýšení kvality jejich života. Každoročně proto pořádá přednášky na téma duševní zdraví.