K zamyšlení ....

Důstojnost člověka
Krátké zamyšlení pastorační asistentky naší Charity Terezy Olejníkové.

Máme to ve všech standardech, metodikách, hovoříme o tom na konferencích a seminářích. Zní to hezky. Důstojnost člověka. Jakoby to člověka stavělo na piedestal, na podstavec, aby ho bylo vidět, aby nebyl přehlížen.

Mít svou důstojnost. Být hoden té ceny, která do mě byla vložena. Kdo mi tu cenu dal? Odkud se vzala? Proč nemusím udělat vůbec nic, ale tuto cenu mám?

Říkáme, že máme důstojnost, protože jsme lidmi. Já bych pokročila ovšem dále. Důstojnost máme nejen proto, že jsme lidi, a protože se na tom jako společnost dohodneme. Důstojnost máme, protože jsme byli stvořeni. Protože náš život není náhoda. Není to jen tak, že se srazilo pár atomů a zhmotnilo se do našeho vzhledu. Byli jsme stvořeni a já jako křesťan věřím, že jsme byli stvořeni k Božímu obrazu. To nám dává nekonečnou a neodňatelnou důstojnost. Bůh stvořil člověka podle svého obrazu. Bůh není někdo nad námi, Bůh je v nás. Já, ty, jsme jeho obrazem. Bůh stvořil člověka, mrkl na něj a řekl: „Je to velmi dobré“ - Ty jsi velmi dobrá, Ty jsi velmi dobrý! Pokud s takovým pohledem budeme přistupovat k druhým lidem, nebude důstojnost jen prázdným pojmem na papíře. Naopak nás bude povzbuzovat, abychom stále znovu a znovu přicházeli k druhým lidem a objevovali v nich Boží obraz, ač by byl sebevíc umazaný a ukrytý někde velmi hluboko.