Tipy na prázdninové výlety III.

A naposledy Vás pozveme k poutím. Kateřina Kolajová, pastorační asistentka, vybrala několik poutních míst v Čechách, na Moravě a ve Slezsku.
Poutní místo je místo, které se, zpravidla díky určitému tradovanému zázraku, stalo cílem poutí. Poutní místa mají svou atmosféru, své dějiny a jsou znamením hlubokých kořenů víry a zbožnosti našeho národa. Zde se odehrávaly a stále odehrávají důvěrná setkání s Bohem, zázraky i uzdravení. Naše poutní místa jsou velmi rozdílná, některá umělecky bohatá, jiná lidově prostá až chudá. Některá se mohla rozvíjet ve všech dobách, jiná zase utrpěla násilí, či dokonce zanikla, aby znovu povstala v lepších časech.
Nyní máme před sebou čas prázdnin a dovolených. Mám tedy pro vás tipy na krásná poutní místa v Čechách a na Moravě, jejichž návštěva vám může pomoci nabrat duchovní síly a dodat klidu a odpočinku.

ANENSKÝ VRCH

9 km severozápadně od Bruntálu dojedete do obce Andělská hora, odkud můžete pokračovat pěšky po křížové cestě vzhůru na Anenský vrch do kostela sv. Anny.

Andělská hora (dnešní Anenský vrch) byla odedávna oblíbeným místem nedělního setkávání zejména mládeže z farnosti a jejího okolí. Původní dřevěná poutní kaple na návrší pod Anenským vrchem byla postavena v r. 1696. Pro zvyšující se počet poutníků byl v létech 1767 - 1770 vystavěn velký a důstojný chrám z kamene.

Od té doby se stalo toto poutní místo památným místem Slezska. Přicházely zde o svátku sv. Anny tisíce poutníků z blízkého okolí i ze vzdálených míst. Během času se střídaly zákazy i rozmachy poutí k této oblíbené světici podle momentální politické situace. V létech 1950 - 1968 zde působil Mons. Josef Olejník, znalec gregoriánského chorálu, který zde napsal svou Českou mši z Andělské Hory.

JAROMĚŘICE U JEVÍČKA - KALVÁRIE

Kousek od Moravské Třebové, cca 16 km, jižně od Jaroměřic, se vypíná strmý kopec, na kterém byl v r. 1664 postaven kříž, u kterého se konaly lidové pobožnosti. Kolem r. 1680 byl na témže místě postaven kostel majitelem Jaroměřického panství, jako poděkování za odvrácení morové nákazy.

Zakladatelem dnešní "Hory Kalvarie" byl majitelův syn Michal Šubíř, který na poděkování za záchranu života při porodu své mladé ženy Johanky, chtěl rozšířit stávající kostel. Na doporučení františkánského poutníka ze Svaté země, který na jaroměřickém kopci shledával určitou podobu s jerusalémskou Golgotou, byl vybudován krásný barokní kostel. Pozoruhodná je křížová cesta, jejíž začátek je v Jaroměřicích u kostela Všech Svatých a pokračuje po svahu kalvárského kopce.

VŘESOVÁ STUDÁNKA A ZLATÉ HORY

Pokud vás prázdninové cesty zavedou do Jeseníků, určitě si nenechte ujít dvě poutní místa v této oblasti. To první se nachází nedaleko města Jeseník, na hlavní turistické trase mezi Červenohorským sedlem a Keprníkem a nese název Vřesová studánka.

O původu v minulosti známého poutního místa a léčivé síle vody vypráví pověst. Jistý revírník střelil jelena a položil ho tak, aby mu voda z výše položeného pramene vtékala do chřtánu. Chtěl ho vyvrhnout, vrazil do něho nůž, jelen však vyskočil a utekl. Marné bylo myslivcovo pátrání, jelena nenašel. Po čase se on a jeho rodina přestěhovali do Čech, kde revírník později vážně onemocněl. Vzpomněl si na příhodu s jelenem a šel hledat pomoc ke známému prameni a uzdravil se. Z vděčnosti dal zde postavit sloup s obrazem pěti ran Krista Pána. Později zde byla postavena dřevěná kaple, ta byla nahrazena kamenným objektem a ve 30. letech minulého stol. byla zde postavena dřevěná horská kaple. 30. května 1946 po zásahu bleskem vyhořela. Zůstala jen vodní kaple nad pramenem.

To druhé místo se nachází ve Zlatých horách a je zasvěcené Panně Marii Pomocné. Zvláštní je případ, který stál u jeho zrodu. V době 30leté války za vpádu švédských vojsk utekla jedna žena, která byla v požehnaném stavu, na horu Boží Dar, kde osamocená porodila syna Martina, který se stal pozdějším váženým občanem a městským radním. Z vděčnosti za záchranu při svém narození přikázal v poslední vůli, aby na tomto místě byl zavěšen obraz Panny Marie. Obraz začal přitahovat zástupy poutníků svým zvláštním kouzlem i vyslyšením a uzdravením z různých nemocí. Během 10 let, zde byla postavena kaple, která byla posléze nahrazena poutním kostelem. V letech komunistické diktatury byly pod různými záminkami zakázány nejdříve poutě a poté následovala celková devastace zvýrazněná "řízeným" vandalismem. Marná byla snaha zachránit svatyni, v r. 1973 byl kostel nakonec vyhozen do vzduchu, a buldozery srovnán se zemí... Po revoluci bylo již v r. 1990 ustanoveno Sdružení pro obnovu poutního místa spojené s výstavbou Centra duchovní obnovy a v roce 1995 byl nově postavený kostel vysvěcen.

ZELENÁ HORA

Kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře ve Žďáru nad Sázavou je národní kulturní památka zapsaná na Seznamu světového dědictví UNESCO. Byl postaven na začátku 20. let 18. století a je nepochybně nejosobitějším dílem J. B. Santiniho Aichla.

Smyslem stavby, kterou financoval zdejší cisterciácký klášter, bylo především oslavit Jana Nepomuckého, jako mocného patrona a světce, jehož blahořečení a svatořečení spadá právě do doby založení kostela. Samotný kostel je protkán symbolikou číslovky pět, která vychází z legendy o Janu Nepomuckém.

Tak např. půdorys kostela je ve tvaru pěticípé hvězdy, kostel má pět východů, pět oltářních výklenků, dvakrát pět kaplí kolem centrálního prostoru, na hlavním oltáři je pět hvězd a pět andělů. Jedná se o symboliku pěti ran Kristových, ale také pěti písmen v latinském slově "tacui" (mlčel jsem) a především pěti hvězd ve svatozáři mučedníka, které se podle stejné legendy objevily ve Vltavě.

SVATÝ JAN POD SKALOU

Toto místo je situované v srdci národní přírodní rezervace Karlštejn a nachází se u Berouna v obci Svatý Jan pod Skalou. Poutní kostel Narození sv. Jana Křtitele je raně barokní stavba mohutných rozměrů s bohatou vnitřní výzdobou.

Na hlavním oltáři je velký obraz „Zjevení sv. Jana Křtitele poustevníku Ivanovi“. Nad oltářem stojí velký kříž, který sem byl kdysi darován od poutníků ze Starého města pražského. Původně stával na památném Karlově mostě v Praze.

Z kostela vede vchod do jeskyně sv. Ivana. Celé jeskyni dominuje portál starého renesančního kostelíka Panny Marie, vytesaného ve skále původní krasové travertinové jeskyně. Na jeskyni navazuje přístup ke studánce sv. Ivana. Pramen je silně mineralizovaný a odpradávna je považován za léčivý.

SVATÁ HORA U PŘÍBRAMI

A poslední místo, které bych vám chtěla doporučit, a které je jedno z nejznámějších poutních míst ve střední Evropě, se tyčí nad městem Příbram.

Kdy byla postavena původní kaplička na Svaté Hoře, jejíž zdivo je prý dosud zčásti obsaženo ve zdivu dnešní baziliky, není známo. Dle pověsti ji dal postavit již ve 13. století rytíř z rodu Malovců jako dík Panně Marii za vyslyšené prosby, když ho ochránila před pronásledujícími loupežníky.

Věhlasu se Svaté Hoře dostalo o něco později, po zázračném uzdravení slepce, které byl doloženo svědeckými výpověďmi i lékařským dobrozdání. Zpráva se bleskově roznesla po celé zemi, a dostala se až do Vídně k císaři Ferdinandovi II, který pak Svatou Horu v r. 1634 osobně navštívil.

V průběhu dalších století bylo vybudováno celé poutní místo. Na jeho výstavbě i výzdobě se podíleli významní umělci jako Carlo Lurago, K. Dientzenhofer, P. Brandl nebo J. Brokoff. Nejvíce pozorností se však dostává Milostné sošce Panny Marie svatohorské, kterou dle tradice vyřezal sám pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic. Ta byla pak v r. 1732 korunována korunkami, které vytvořil pražský zlatník Jan Ferdinand Schachtel.