Ohlédnutí za dobrodružnými prázdninami v TRIUMFu

Začal druhý školní měsíc, ale mnozí z nás stále vzpomínají na to, co jsme zažili během prázdnin. Jak vypadaly prázdniny v TRIUMF klubu, nám barvitě vylíčili pracovníci i klienti.

V první polovině července se klienti vypravili do Olomouce na laser-game. Když nastoupili do vlaku, ještě netušili, že se jejich plány budou muset trochu pozměnit, neboť vlak měl několik desítek minut zpoždění. Pracovnice však operativně situaci vyřešily a mládež si šla užívat ruchu velkoměsta a utratit své úspory do obchodního domu Šantovka. Poté se již vydali do laser arény, kde si užívali napětí i adrenalin při střelbě. Jedna z klientek dokonce obsadila čtyřikrát první místo a také se umístila v celkovém denním rekordu v počtu střel. Po cestě zpátky se skupina opět setkala s hodinovým zpožděním, ale klienti věděli, jak se zabavit, užívali si jízdu na eskalátorech a zdravili plácnutím protijedoucí cestující.

V srpnu jsme pro klienty nachystali přespávačku s večerní bojovkou. Co na ni klienti zažili, čeho se báli, co bylo legrační, si můžete přečíst přímo v autorských článcích níže. Musím přiznat, že pracovnice se moc nevyspali, neboť v klientkách tato akce probudila tolik emocí, že je museli spolu sdílet do brzkých ranních hodin. Ale jsme rádi, že se tato akce povedla a klienti si nejen užívali společný čas, ale také se díky aktivitám mohli zamyslet nad hlubšími tématy a společně sdílet své myšlenky.

V dalším týdnu jsme s klientkami vyrazili opět na výlet a to do Valašské Bystřice. Po výstupu z autobusu nás čekal doslova dechberoucí výšlap do kopce Búřov, kde nás přivítala milá lektorka Jarka Korábečná. Holky se zúčastnily zážitkové výuky lukostřelby a společně se motivovaly, aby se trefily do zvířat ze speciální pěnovky, které představovaly terč. Počasí nám přálo a sluníčko svítilo až moc, ale bylo skvělé, že zvířata se ukrývala v lese, kde byl stín a příjemný vzduch. Lektorka se holkám opravdu individuálně věnovala a klienty byly tak nadšené, že přemýšlely o pravidelném navštěvování lukostřeleckého kroužku. Na závěr jsme se osvěžily džusem a posílily pizzou v místní, vyhlášené pizzerii. Opět byl pro nás celý den skvělý zážitek, který si všichni rádi zopakujeme.

Poslední prázdninový den jsme si pořádně užili rozlučkou s prázdninami, sladkými palačinkami s nutelou a šlehačkou. Společně jsme zavzpomínali na prožité prázdniny a také jsme již nakousli i téma příprav do školy. V dalším týdnu nás potěšila návštěva pracovnice Petry s malým Štěpánkem, kteří si nyní užívají společné chvíle na mateřské dovolené. Tato návštěva byla pro pracovníky i klienty obohacující. Společně jsme mohli sdílet zážitky z prázdnin i spoustu radostí, ale i starostí.

Nyní jsu již klienti zaneprázdněni školními povinnostmi a pracovníky čekají školení, konference, pracovní schůzky a spoustu jiných povinností, ale při tom všem nezapomínáme na to, že jsme tady jedni pro druhé. S tím nám pomůže i nové preventivní téma s názvem: „Vnímám sebe, vnímám TEBE.“ Ale o tom se zmíníme více zase v dalším článku.

Ve čtvrtek v klubu jsme se začali scházet po jedné hodině. Potom jsme hráli hry a čekali, než přijdou ostatní kamarádi. Když nás bylo více, udělali jsme skupinky a šli jsme do obchodu, kde jsme nakupovali dobroty a špekáčky. Po návratu z obchodu jsme měli za úkol odevzdat mobily, to byl pro mě docela nezvyk, protože jsem bez telefonu ještě tak dlouho nebyla, ale bylo to moc fajn, protože jsme si více povídali. Holky rozdělaly oheň a zavolaly ostatní, aby šli ven, kde jsme měli opékačku. Začalo být chladněji, takže jsme uklidili talířky a hrníčky a nachystali si věci na spaní. Za chvíli jsme se začali připravovat na bojovku v lese, kde jsme chodili po jednom, ale nakonec jsme skončili jako skupinky. Chodili jsme se svíčkami a čarodějnice, která stezkou procházela, nám je zhasínala. Bála jsem se čarodějky, protože byla strašidelná a taky se bojím tmy a samoty v lese. Bojovka mě naučila, že jsem měla strach zbytečně předem, protože jsem přemýšlela nad tím, co všechno se může stát. Noční hra byla prima a já jsem se obávala zbytečně. Vrátili jsme se do klubu, kde jsme měli nachystané dětské šampusy a přáli jsme kamarádce k narozeninám. To bylo super a moc jsem si to užila. Později večer jsme si chystali věci na spaní a holky si ze srandy na sebe nalepily svítící tyčinky, to bylo směšné a zábavné. Šli jsme si lehnout a ještě jsme si chvíli povídali. Akorát já jsem byla docela dost hlučná, to přiznávám a také jsem v noci mluvila. To vedlo k tomu, že se nám nechtělo spát a neuvědomili jsme si, že to ostatním vadí, že oni spát chtějí. Moje mamka upekla muffiny, které jsme snědli ráno u snídaně. U té jsme si povídali, co se nám líbilo. Mně se líbila opekáčka, to bylo super a kdybychom měli mobily, tak sedíme na lavičce a díváme se na telefon, ale takhle jsme si povídali spolu. Byla jsem ráda, že jsem mohla být s kamarády a že tu byla zábava.

(Čiči 12 let)

Ahoj já jsem Jelen, jsem klientka klubu a je mi 14 let. Chci se s vámi podělit o zážitek z akce přespávačka. Akce začala opekačkou a po opékačce jsme si šli nachystat spaní. Potom už jsme jenom čekali, než začne bojovka, ze které jsme skoro všichni měli strach. Okolo 9 hodiny večer jsme se vydali na bojovku, kde se nám představili pravidla, a bojovka mohla začít. Nejprve jsme museli projít údolím čarodějnice, která nám po čas bojovky mohla sfouknout svíčku. Sice každému čarodějnice sfoukla svíčku, ale všichni bojovku úspěšně dokončili. Kolem 11 hodiny večer jsme se vrátili do klubu a se všema jsme sdíleli své pocity z bojovky. A kolem 2 hodiny ráno jsme šli všichni spát. Sice jsme celou noc dělali bordel, ale noc jsme nakonec přečkali. Ráno jsme vstali, dali si teplý čaj a muffiny. Potom jsme uklidili a šli jsme domů. Byla to super akce, na kterou budu ráda vzpomínat.