Dům pokojného stáří

Provoz Charitního domu pokojného stáří byl zahájen ještě tehdy samostatnou Charitou Valašská Bystřice v roce 1992. Je nejstarším charitním domem pokojného stáří na Moravě (první projekt tohoto typu v Olomoucké arcidiecézi). Tehdy zde společně žilo 15 obyvatel. Původní kapacita se navýšila na 26 lůžek v Domově pro seniory a vznikly 3 místa pro Odlehčovací službu. S Azylovým domem pro matky s dětmi jsou to jediné pobytové služby, které naše Charita poskytuje.
Provoz v Domě pokojného stáří zajišťuje 26 pracovníků.

Jak své stáří prožívá paní, která v Domově žije 3 roky, zachytila pracovnice při společném rozhovoru. 

Celý život jsem pracovala ve školství, v dětském domově, pak v mateřské škole a tato práce se podepsala na mém zdravotním stavu. S manželem jsme bydleli ve 3. patře bez výtahu. Je to 10 let, co jsem začala chodit s jednou hůlkou a ani to nebylo dobré. Pak už musely být hůlky dvě, které jsem vyměnila za chodítko. Často jsem padala a byla pak v nemocnici – zlomený krček i žebra, rozbitá hlava. S manželem jsme byli odkázání na pomoc rodiny.  I když jsme měli 10 let podanou žádost do Domova, on nechtěl jít. Po jeho smrti jsem zůstala sama, ale nechtěla jsem do Rožnova, přála jsem si být ve Valašské Bystřici. To se mi splnilo a jsem za to moc ráda. 

Ve Valašské Bystřici mám pohodu, klid, mám svůj pokoj, svůj balkon a hlavně krásný výhled na les a to mi dělá moc dobře. Na oběd mě pečující děvčata vozí do jídelny, kde jsem ve společnosti svých spolubydlících. Jídlo si užívám, je pestré, teď jsem si pochutnala na dršťkové polévce. 

Každý den se tady něco děje, ale vzhledem ke svému zhoršenému sluchu si vybírám, na jakou akci půjdu. Líbí se mi pečení perníčků, cukroví, dělali jsme i bramboráky, to vše mi dělá radost a cítím se užitečná. 

Máme teď pěkně upravený a voňavý Domov – květiny na oknech a také upravenou zahradu. Opravdu se mi tady líbí. Holky, co  pomáhají  s úklidem, jsou moc hodné a vždycky si se mnou popovídají. Paní vedoucí je pohodová, vrchní sestra je stále v obraze, jaké léky potřebuji. Šikovná paní sociální pracovnice mi nakoupí v obchodě, co chci, sestřičky jsou vstřícné a pečovatelky milé a trpělivé. Na vše, co nezvládnu sama, mám tady pomocné ruce od každého ze zaměstnanců. Jsem ráda, že jsem tady.