Jeden den sociálního pracovníka v NOCLEHÁRNĚ

Jak vypadá typický den sociálního pracovníka v jednotlivých službách naší Charity? Odpovídat na tuto otázku vám budeme každý měsíc v medailoncích našich kolegů. Dnes vám přiblíží svůj den Klára Hrušková, sociální pracovnice Noclehárny.

 Na Noclehárně jako sociální pracovnice pracuji bezmála dva a půl roku. Nabídka práce mě tenkrát oslovila, protože mám ráda výzvy, je mi blízká naše cílová skupina a v krizových situacích se paradoxně cítím dobře. Zajímá mě téma závislostí, které mě provází téměř celý život. Dlouhodobě se také zajímám o psychopatologii, a kdybych se kdysi více věnovala škole a lépe se učila, možná bych se stala forenzní psycholožkou. Ráda mluvím s lidmi a poslouchám jejich příběhy.

Cením si možnosti pracovat v naší službě, které věřím a jsem přesvědčená o její potřebnosti. Náš stálý tým je velmi malý, jsme dohromady pouze tři zaměstnanci: vedoucí, já a naše skvělá pracovnice v sociálních službách Jana. Je důležité, abychom spolu všichni dobře vycházeli, což si troufám tvrdit, že se daří. Z tohoto důvodu je možná moje práce jednodušší, protože „papírovou“ sociální práci dělám sama, jsem klíčovým pracovníkem všech našich klientů a také jako jediná vedu vstupní pohovory a záznamy o klientech. V minulém roce využilo Noclehárnu 112 klientů, z toho 91 mužů a 21 žen velice širokého věkového rozpětí s různými osudy.

Mezi moje hlavní činnosti patří jednání se zájemci o službu, sociální šetření, uzavírání nebo kontrola a ukončování smluv, vedení dokumentace a systematická sociální práce s klienty.

Má běžná pracovní doba je: pondělí + středa 12:30 – 21:00 hod, úterý + čtvrtek + pátek 7:00 – 15:30 hod. Když je nutnost záskoku, pracuji ráda i na nočních směnách 19:00 – 7:00 hod, protože tahle část naší práce je nejpotřebnější a také během nočních dochází k nejzajímavějším setkáním a různým nepředvídatelným situacím. Klienti si také večer rádi povídají, cítí se tu v bezpečí, bývají více v klidu, protože dostali najíst, jsou v teple a měli možnost se osprchovat.

Popíšu vám teď můj středeční pracovní den. Do práce přicházím kolem 12:30, zapnu si počítač a vezmu si ze šuplíku na příjmu naši „Knihu Noclehárny“. Podívám se, kdo tu spal minulou noc, zda jsou zápisy správné, noclehy uhrazené a záznamy o nich v pořádku. Údaje, pokud ještě nejsou v počítači, zavedu do tabulky a zkontroluji také záznamy ve WebCarolu. Potom si přečtu Knihu služby v počítači, kde jsou uvedené další informace o průběhu včerejší noční. Mohou tam být údaje o tom, kdo včera neprošel příjmem, zda přišel nový klient, případně nějaké problémy, které nastaly nebo vzkazy od klientů ohledně plateb, úkoly na dnešek apod. Poté se jdu pozdravit s kolegyněmi z Denního centra, se kterými úzce spolupracuji, případně s kolegy z Terénní služby. Sdělíme si, co je nového, zda přišel nějaký nový zájemce atd. V koupelně potom vyndám prádlo z pračky a dám sušit na večer. Často se stává, že mám na stole z předešlé noci smlouvu a další vyplněné dokumenty nového klienta. Tyto dokumenty zkontroluji, založím novou složku a vytvořím složku klienta v počítači se záznamem o klientovi. Pokud je tento nový klient zrovna i na Denním centru požádám ho, zda by se za mnou nestavil ke vstupnímu pohovoru.

V 13:45 už musím jet naším služebním autem do areálu Cabot, firmy Gastro Produkt, abych každou středu vyzvedla polévky, a jiné jídlo které nám schovávají pro klienty. Tam se pozdravím s milými kuchařkami a vracím se na Zámeckou. Klienti už vědí, kdy přijedu a ochotně nosí polévky z auta do kanceláře. V kanceláři zkontroluji, zda máme dost pečiva na večer.

Když jsem zpět v kanceláři, průběžně za mnou chodí klienti s nejrůznějšími prosbami, jako je vydání formulářů pro ÚP a pomoc s jejich vyplněním, vyhledání kontaktů, proseb o radu nebo se jen chtějí svěřit s tím, jaký byl jejich den. Po odchodu klientů a poté pracovnic Denního centra v 15:30 zůstanu na Zámecké sama, v 16 hod mám přestávku, a potom, protože je v budově klid, využívám to k dopsání chybějících zápisů.

V 18 hod začnu chystat věci pro noční službu. Ohřeji ve velkém hrnci polévku pro 20 lidí, nachystám misky, chléb a zkontroluji, zda je uvařeno dost čaje na večer. Ze sušičky vyndám a poskládám ručníky a nachystám je do kanceláře příjmu Noclehárny. V koupelnách a šatně pustím topení, odemknu ložnice a nachystám koš na špinavé prádlo. V 18:30 přichází noční služba, předáme si důležité informace a v 19:00 pouštím postupně klienty, kteří už čekají u hlavních dveří. Příjem a koho přijmou na Noclehárnu (s ohledem na případnou opilost), už si řídí noční služba. Ve dveřích každého klienta pozdravím a prohodím pár slov. Když klienti něco potřebují, domlouvám se s nimi na dobu po skončení příjmu. Někteří chtějí jen čisté pyžamo, jiní vyplnit formuláře pro ÚP. Často se stane, že k příjmu přijde nový zájemce, vyslechneme si ho spolu s noční službou a já si ho potom beru do své kanceláře, kde vypíšeme Zápis z jednání se zájemcem, Kartu klienta, GDPR a Záznam o uzavření ústní smlouvy. Vše zavedu do WebCarolu a do složky v počítači. Klienta seznámím s pravidly Noclehárny a všechno mu ukážu. Klient dostane klíček od skříňky, čisté ložní prádlo, pyžamo, ručník a polévku. Lidé, kteří se ocitnou večer na Noclehárně, jsou většinou unavení, zmrzlí a mají hlad, proto jejich příjem probíhá co nejrychleji. Čas večer rychle letí, v zimě je kapacita plná a za chvíli je 21 hod.

Ve 21:00 se zamyká venkovní brána Noclehárny a já můžu jet domů. Na druhý den mám ranní směnu a vstávám v 5:30 a tak se vlastně jedu domů jenom vyspat. Ráno se opět vidím s noční službou a vždycky mi připadá, jako bych doma ani nebyla.

Tak takhle a podobně vypadá můj Den sociálního pracovníka, vždycky trochu jiný a jinak zajímavý.

Klára