Dobrovolnictví v Domě pokojného stáří

Dominika Sochorová je jedním z dobrovolníků naší Charity. Jak se k dobrovolnictví v Domě pokojného stáří ve Valašské Bystřici dostala a co ji čas věnovaný druhým přináší s námi dnes posdílí právě ona.

K dobrovolnické činnosti mne přivedl impulz, který mi přišel. Pořád jsem cítila, že chci nějakým způsobem pomáhat, tak jsem hledala jak, a pak najednou přišlo: staň se dobrovolníkem. A tak jsem se jim před dvěma lety stala. Jelikož bydlím kousek od Domu pokojného stáří ve Valašské Bystřici, vybrala jsem si místo k dobrovolničení právě tady.

Dobrovolnictví mi přináší pocit naplnění, a baví mě poslouchat moudrost starých lidí, vždy si od nich nesu důležité ponaučení pro svůj život. A také ráda vidím úsměvy na jejich tvářích, když mi můžou říct, co chtějí a mně to zajímá. Mám ráda i ten pocit, že můžu lidem být nápomocná...

K babičkám a dědečkům chodím i se svými dětmi a s naším psem zhruba jednou za 2 měsíce. Dříve jsme chodívali pravidelně jednou za 14 dní. Ráda bych chodila i častěji, ale teď to máme časově náročnější.  

Mojí náplní v domově je nejčastěji povídání a naslouchání tomu, co mi chtějí klienti sdělit. Když jdu s dětmi, tak jsou klienti v živých diskusích s nimi. A když jde s námi i pes, klienti ho hladí, krmí a povídáme si o nich.

Nově jsem dobrovolníkem také v další organizaci, kde navštěvuji klienty paliativní péče. Většinou jsem pouze přítomna a reaguji na klientovy podněty, když je potřeba, klienta i nakrmím.